ZACHRAŇ PLANETU
Barbora Hoppová
Created on April 28, 2021
More creations to inspire you
MODALS 1 BACH MARIO GAME
Quizzes
ANIMALS BY CATEGORY
Quizzes
DRACULA ESL
Quizzes
TRUE FALSE GEOGRAPHY
Quizzes
ENGLISH SCHOOL VOCABULARY
Quizzes
PARTS OF SPEECH REVIEW
Quizzes
RECYCLING SORTING GAME
Quizzes
Transcript
zachraň planetu!
vzdělávací úniková hra
Start
Země – v celém nekonečném vesmíru zatím nebyla nalezena jí podobná planeta, na které by byl život. A my máme to privilegium ji obývat. A také povinnost ji chránit.Za posledních více než 200 let lidstvo udělalo neuvěřitelný pokrok. Když se podíváme na stáří země, je to, jako kdyby někdo po mnoha letech spánku lusknul prsty a my najednou mohli cestovat z kontinentu na kontinent ne po moři, ale letadly. A nejen na Zemi – vyslali jsme člověka do vesmíru a umožnili jsme mu procházet se po Měsíci. Lidstvo dokázalo neuvěřitelné věci. Jenže za tento úspěch začínáme platit daň. Průmyslová revoluce přišla ruku v ruce nejen s nebývalým rozvojem lidstva, ale začala odpočítávat čas. Čas, který máme na to, abychom zvrátili proces globální změny klimatu, jež je přímým důsledkem lidské činnosti. Pojďte se podívat, co vše způsobuje globální změnu klimatu a co můžeme jako lidé udělat, abychom zanechali Zemi příštím generacím minimálně v takovém stavu, jako jsme ji zdědili od generací před námi.
POKRAČUJ
GLOBÁLNÍ KLIMATICKÁ ZMĚNA
PŘIČINY
DOPADY
REAKCE
Lidská činnost
Přirozené vlivy
Mezi přírodní faktory ovlivňující globální oteplování patří posuv kontinentů, horotvorné procesy, změny oběžné dráhy Země, sopečné erupce a proměnlivost sluneční činnosti. Klima se stále mění. V historii planety Země jsme měli doby ledové i teplejší období, během nichž na Špicberkách žili aligátoři. Současný stav je však zcela jistě způsoben lidskou činností.
PŘÍČINY GLOBÁLNÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY
Back
LIDSKÁ ČINNOST PODÍLEJÍCÍ SE NA GLOBÁLNÍ KLIMATICKÉ ZMĚNĚ
Spalování fosilních paliv
Fosilní palivo je nerostná surovina, která vznikla rozkladem odumřelých pravěkých organismů. Tyto organismy a jejich výsledná fosilní paliva mají obvykle stáří v řádu milionů let a někdy i více než 650 milionů let. Fosilní paliva obsahují vysoké procento uhlíku a patří mezi ně ropa, uhlí a zemní plyn. Fosilní paliva se označují jako neobnovitelné zdroje, protože jejich tvorba trvá miliony let a známé dostupné zásoby se vyčerpávají mnohem rychleji, než se vytvoří nové. Využívání fosilních paliv má vážné důsledky pro životní prostředí. Při spalování fosilních paliv se ročně vyprodukuje přibližně 35 miliard tun (35 gigatun) oxidu uhličitého (CO2). Přírodní procesy přitom mohou absorbovat jen malou část tohoto množství, takže dochází k čistému nárůstu atmosférického oxidu uhličitého o mnoho miliard tun ročně. CO2 je skleníkový plyn, který přispívá ke globálnímu oteplování a okyselování oceánů.
Odlesňování
Odlesňování (též deforestace) znamená odstranění lesa respektive stromů z území, které je poté přeměněno na nelesní použití (např. přeměna lesní půdy na farmy, ranče nebo pro zástavbu). K největšímu odlesňování dochází v tropických deštných pralesích. Lesy pokrývají v současnosti asi 30% povrchu souše a pro život na Zemi mají nedocenitelný význam. Lesy hrají nezastupitelnou roli při utváření klimatu tím, že produkují kyslík a naopak pohlcují oxid uhličitý - jeden z hlavních plynů, jehož zvýšená koncentrace přispívá k zintenzivnění skleníkovému efektu a k možné globální změně klimatu. S mizejícími lesy také mizí vzácné a jedinečné ekosystémy. Odlesňování může mít velmi vážné důsledky pro klima v lokálním, regionálním i globálním měřítku. V důsledku odlesňování může docházet ke zvyšování extrémních výkyvů klimatu. Dalším vážným důsledkem odlesňování je zrychlení eroze, kdy voda se na odlesněných plochách nestačí vsakovat, vytváří se erozní rýhy a voda, která se v zalesněné krajině zadržovala, z krajiny rychle mizí. Výsledkem těchto procesů může být postupná desertifikace (přeměna krajiny na poušť). Zrychlení odtoku v odlesněných oblastech může vést také ke katastrofálním povodním. S procesy odlesňování úzce souvisí také změny biodiverzity (biologická rozmanitost) v lesních ekosystémech a ke znehodnocení půdy.
Chov dobytka a průmyslová hnojiva
Asi byste si v souvislosti s globálním oteplováním nepředstavili stádo krav pokojně se pasoucí na malebné zelené louce. A už vůbec by vás asi nenapadlo, že ke globálnímu oteplování přispívají svým říháním a nadýmáním. Přitom je to skutečně tak, a to v nezanedbatelné míře. Kráva patří mezi přežvýkavce a ti mají zvláštní způsob zpracování potravy. S trávením jim pomáhají mikroby žijící v jejich zažívacím traktu, které produkují různé plyny, mimo jiné také metan. Tato zvířata tráví potravu několikrát. Přežvýkají ji a spolknou, ale pak ji částečně natrávenou znovu zvrátí do úst a znovu přežvykují. Při tom právě často říhají metan. Metan je ovšem silný skleníkový plyn. Zadržuje teplo až dvacetkrát více než běžnější oxid uhličitý. A přežvýkavci tedy ke světovým emisím metanu přispívají více než 25 procenty. Když si uvědomíme, že na světě žije více než 1 miliarda krav, už to je velký problém. Intenzivní zemědělství odčerpává z půdy potřebné živiny. Aby bylo možné půdu používat ihned a nečekat na přirozený proces obnovy živin, používají se průmyslová hnojiva. Průmyslová hnojiva se vyrábějí chemickou cestou a jsou speciálně připravena (jejich složení, poměr živin a i způsob aplikace) pro různá použití. Cílem intenzivního zemědělství je co největší výnos a za tímto cílem stojí aplikace obrovského množství průmyslových hnojiv a pesticidů. Bohužel na úkor kvality půdy, která je během několika málo let degradována, a její produkční schopnosti rychle klesají. Jedním z nejvážnějších dopadů aplikace průmyslových hnojiv je postupné snižování obsahu a kvality půdní organické hmoty, která může mít nejenom ekonomický dopad na výnos, ale následně i negativní vliv na životní prostředí.
Průmyslové procesy
V průmyslu vznikají emise dvěma způsoby: jednak chemickou reakcí při výrobě železa, cementu a jiných materiálů, jednak při spalování fosilních paliv ve výrobních procesech (tavení, sušení, destilace...). Kdyby byl cementárenský průmysl státem, byly by jeho emise třetí největší na světě, hned po Číně a USA. V roce 2015 způsobila výroba cementu přibližně 2,8 miliard tun CO2, tedy asi 8 % světových emisí. To je zhruba čtyřikrát více než letecká doprava. Výroba jedné tuny cementu vytvoří přibližně 1–1,2 tuny CO2. Oxid uhličitý přitom vzniká dvěma způsoby: jednak jako produkt chemické reakce, a jednak při spalování uhlí nebo plynu při zahřívání.
Back
DOPADY LIDSKÉ ČINNOSTI
Zvyšující se koncentrace CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře
Zvyšující se koncentrace CO2 je výsledkem lidské činnosti, kam patří: 1. spalování fosilních paliv, 2. deforestace (odlesňování) krajiny, 3. intenzivní chov dobytka a používání průmyslových hnojiv 4. emise vzniklé při některých průmyslových procesech (např. výroba cementu).
Silnější skleníkový efekt
Okyselování oceánů
V důsledku okyselování oceánů je postupné umírání korálových útesů.
Nárůst teplot vzduchu
Následkem nárůstu teploty vzduchu jsou: 1. Častější a silnější extrémní jevy: vlny veder, sucha, povodně, hurikány 2. Posuny vegetačních pásem a kolapsy ekosystémů 3. Změna průběhu ročních období
Nárůst teplot vody v oceánech
Následkem nárůstu teploty vody jsou: 1. Migrace ryb a mořských živočichů 2. Umírání korálových útesů
Tání horských ledovců
Tání horských ledovců způsobuje nedostatek vody v povodích napájených z ledovců.
Back
Tání pevninských ledovců Grónska a Antarktidy
Zvyšování objemu vody v oceánech tepelnou roztažností
Růst hladiny světových oceánů
Růst hladiny světových oceánů povede k zaplavení nízko položených pobřežních oblastí.
Menší zalednění Severního ledového oceánu
JAK ZASTAVIT GLOBÁLNÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY
ADAPTACE
Adaptace je proces přizpůsobení se aktuálnímu nebo očekávanému klimatu a jeho účinkům. Za adaptační opatření je možno považovat v podstatě jakoukoliv úpravu, která vede ke snižování zranitelnosti vůči dopadům klimatické změny (např. šlechtění nových suchovzdorných odrůd v zemědělství, protierozních pozemkové úpravy v naší krajině). Adaptace na změnu klimatu je společenský úkol, do kterého se musí zapojit prvovýroba, vědci, veřejná správa, sektor vzdělávání a politici. Společně se musí vytvořit podmínky pro efektivní adaptační opatření založené na pečlivém plánování.
POKRAČUJ
MITIGACE
Slovo mitigace obecně znamená "zmírňování". V kontextu změny klimatu je mitigace soubor opatření ke snížení emisí a působení člověka na snižování zdrojů emisí (skleníkových plynů). Příkladem mitigačních opatření je efektivnější využití zdrojů energie, využití solární či větrné energie, zateplení budov atd.
Je čas, abys své znalosti a vědomosti použil k záchraně naší planety.Čekájí tě 3 úkoly, které ověří tvé znalosti z oblasti globální klimatické změny.Pokud správně vyřešíš každý úkol, získáš část kódu, který si zapiš. Bude se ti hodit...
hra
kvíz
uhlíková stopa
Rozhodněte, které z následujících lidských činností snižují, či zvyšují uhlíkovou stopu
play
Kvíz
Otázka 1
Konzumace rostlinné stravy
Snižuje uhlíkovou stopu
Zvyšuje uhlíkovou stopu
Správně!
DALŠÍ
Kvíz
Otázka 2
Nákup exotických potravin
Snižuje uhlíkovou stopu
Zvyšuje uhlíkovou stopu
Správně!
DALŠÍ
kvíz
Otázka 3
Přeprava letadlem na kratší vzdálenosti a s přestupem
Snižuje uhlíkovou stopu
Zvyšuje uhlíkovou stopu
Správně!
DALŠÍ
KVÍZ
Otázka 4
Používání opakovaně použitelných sáčků a tašek při nákupech
Snižuje uhlíkovou stopu
Zvyšuje uhlíkovou stopu
Správně!
DALŠÍ
KVÍZ
Otázka 5
Nákup oblečení v second-handu
Snižuje uhlíkovou stopu
Zvyšuje uhlíkovou stopu
Správně!
DALŠÍ
KVÍZ
Otázka 6
Nastavení klimatizace v létě na co nejnižší stupeň
Snižuje uhlíkovou stopu
Zvyšuje uhlíkovou stopu
Správně!
DALŠÍ
Výborně!!
Druhé číslo, které ti pomůže otevřít zámek, je:
5
Mitigace vs. Adaptace
Umíš správně určit opatření zmírňující klimatické změny?
OPATŘENÍ 1
Odklon od těžby uhlí
ADAPTACE
MITIGACE
Další
OPATŘENÍ 2
Pěstování odolných a různorodých plodin
ADAPTACE
MITIGACE
Další
OPATŘENÍ 3
Obnova mokřadů
ADAPTACE
MITIGACE
Další
OPATŘENÍ 4
Přechod na obnovitelné zdroje energie
ADAPTACE
MITIGACE
Další
OPATŘENÍ 5
Výsadba zeleně ve městech
ADAPTACE
MITIGACE
Další
OPATŘENÍ 6
Podpora elektromobility
ADAPTACE
MITIGACE
Další
Výborně!!
Třetí číslo, které potřebuješ k otevření zámku, je:
9
Pokud znáš kód, kterým otevřeš bezpečnostní zámek, klikni na OK
OK
0
9
1
3
4
5
6
7
8
2
Dobrá práce! Je vidět, že planeta je v dobrých rukou :-)