Untitled genially

Filipojakubská noc

tradice a zvyky

úkoly od čarodějnic

zvyky a tradice

kvíz

závěr a překvapení

Nejdříve čti.

Filipojakubská noc: Zlo i dobro má velkou moc Tato magická noc budila v našich předcích respekt a úctu, neboť to byl dle dávných tradic a zvyků čas svobody, volnosti a moci všech nadpozemských sil. Poslední dubnový večer se tradičně zapalovaly velké ohně. Tyto ohně ochraňovaly před nevázaným řáděním nadpřirozených sil. (dobrých i zlých) 30. duben je prý jediný den v roce, kdy mají dobré i zlé nadpřirozené bytosti absolutní svobodu a mohou se svou silou nakládat, jak se jim zlíbí. Největší moc však údajně mají síly temné! Oblíbené „pálení čarodějnic“, jak je známe nyní, se velmi pravděpodobně poprvé objevilo až v období po neblaze proslulých čarodějnických procesech v dobách inkvizice. Kočičky a hromničky ochrání rodinu i majetek Na vesnicích bylo mnoho návodů a předpisů, jak v tento den ochránit sebe, rodinu i majetek před zlými silami. Nejznámějším ochranným prostředkem byly posvěcené kočičky, které se dávaly v předvečer Filipojakubské noci pod práh. Lidé věřili, že nic zlého přes něj nemohlo projít. Tradovalo se, že navečer 30. dubna často bývala první skutečná jarní bouřka, která pročistila nebesa. Tehdy se zapalovala hromnička – na Hromnice vysvěcená svíčka, chránící majetek před blesky, větry a záplavami. První májový den, svátek svatého Filipa a Jakuba, je pak dnem neméně významným. První květen byl od nepaměti dnem zamilovaných, dnem lásky. Na vesnicích a ve městech se stavěly májky. Chlapci líbali své vyvolené, aby neuschly a zůstaly krásné, zdravé a muži své ženy, aby jim láska vydržela pod rozkvetlými třešněmi. Anglosaský svátek sv. Valentýna naši předci neznali. Májky, byly čerstvě pokácené mladé zdravé stromy, kterým se osekaly větve. Nechávala se pouze zelená opentlená špička s věncem. Urostlý strom představoval mládence, ozdobený věnec májky pak věneček, neposkvrněnost svobodného děvčete. Svobodní muži stavěli také malé májky, obvykle březové, a to před stavením milovaného děvčete. Malou májku stavěl zamilovaný chlapec dívce svého srdce. Dával tím všem zřetelně najevo, že je dívka zadaná. Májové veselice byly velmi oblíbené a vyhlášené, někde se jim říkávalo Věneček jinde Kytka. Pro naše předky měla jednotlivá období v roce i jednotlivé dny význam a symboliku. Těchto tradic se však nemusíme vzdávat, ale připomínat si je, abychom dochovali jejich krásu. Děti je mají velmi rády.