O Sokole

Jana Vlčková, Jana Rosáková

Jsme na nádvoří Tyršova domu.

Pojď, nakoukneme do oken!

(ne všechno je vidět na první pohled, pomůže Ti myš nebo ikonka v pravém horním rohu).

Hledej, co je schované v obrázku.

Tyršův dům - srdce sokolského hnutí.

Mají zde kanceláře starostka ČOS a další činovníci. Schází se zde Výbor ČOS a jednou za 3 roky Sjezd ČOS, který rozhoduje o těch nejdůležitějších věcech.

V Tyršově domě sídlí

Česká obec sokolská (ČOS). To je správný název našeho spolku.

ČOS tvoří 1061 Tělocvičných jednot (T.J.Sokol ...), které jsou podle území rozdělené do 42 sokolských žup. Každá župa má své jméno a své sídlo. Víš, jak se jmenuje župa, do které patří tvoje jednota?

V Tyršově domě sídlí také Ústřední škola ČOS, která vzdělává a organizuje kurzy a semináře pro sokolské cvičitele a trenéry.

Hlavní tělocvična Tyršova domu.

Bazén v Tyršově domě.

Michnův palác - reprezentační prostory ČOS.

TD byl slavnostně otevřen 24. května 1925 jako dar VIII. všesokolskému sletu 1926.

Hostel Sokol - slouží Sokolům při různých akcích. Při návštěvě Prahy tady můžete přespat.

Činnost v Sokole zajišťují:

• Odbor všestrannosti v čele s náčelníkem a náčelnicí ČOS. Nabízí programy pro všechny, kteří chtějí rozvíjet svou sílu, rychlost, obratnost, koordinaci i vytrvalost ne proto, aby dosáhli maximálních výkonů, ale pro radost z pohybu. Organizuje soutěže, přehlídky, srazy, setkání a slety.
• Odbor sportu v čele s předsedou OS. Stará se o výkonnostní oddíly a vrcholové sportovce. V ČOS máme 80 druhů sportů.
  
• Vzdělavatelský odbor v čele se vzdělavatelem ČOS má na starosti sokolskou kulturní činnost, péči o historické dokumenty, prapory, vzpomínkové akce, výstavy, přehlídky. Patří sem i Sokolská stráž.

ČOS má 160 000 členů, od maličkých dětí až po dědečky a babičky. Sokolové ve svých jednotách cvičí, sportují, chodí do přírody a táboří, ale také tancují, zpívají, hrají divadlo, pořádají spousty kulturních a společenských akcí.

Vyber si! Sokol už na nás čeká.

Tyršův dům už jsme poznali. Kam půjdeme dál?

kolské symboly

Začátky Sokola

Sokolské slety

Osobnosti Sokola

Zvolme si heslo „Ve zdravém těle zdravý duch“. Budeme dbát o tělesnou, duchovní a mravní výchovu členů.

Český národ se stále více hlásí o svá práva. Co kdybychom založili vlastenecký spolek?

Jsem Jindřich Fügner:

Narodil jsem se 10. září 1822 v Praze. Tatínek byl obchodník a já se také věnuji podnikání, zejména v pojišťovnictví. Naše rodina byla vždy vlastenecká. Proto se mi moc líbí myšlenka českého vlasteneckého spolku, který bude pro každého, kdo bude mít zájem do něj vstoupit. Budu ho podporovat i svými finančními prostředky.

(J. Fügner zemřel v roce 1865, krátce po slavnostním otevření sokolovny, kterou sokolům postavil v Praze v Žitné ulici.)

Jsem Dr. Miroslav Tyrš:

Narodil jsem se 17. září 1832 v Děčíně. Tatínek byl lékař, ale bohužel mi brzy zemřel. Když zemřela i maminka a sourozenci, vzal mne k sobě strýček do Prahy. Vystudoval jsem filozofickou fakultu Karlovy univerzity, věnoval se estetice a dějinám umění a zajímala mne i anatomie. Obdivuji kulturu starověkého Řecka, zejména myšlenku kalokagathie – harmonického rozvoje těla a ducha, kterou chci uplatňovat v Sokole.

(Dr. Tyrš zemřel nešťastně 8. srpna 1884 v Oetzu v Tyrolsku, kde byl na léčení. Jeho tělo bylo nalezeno v horské říčce Aacha.)

Jsem Sokol stěhovavý (Falco peregrinus), dravý pták. Svou kořist lovím v letu, dosáhnu přitom rychlosti až 300 km/hod. Pro nový spolek jsem se stal symbolem rychlosti, obratnosti, síly a čestného boje. Později bylo po mně pojmenováno celé hnutí.

Myslivna Na králi v obci Svatá na Křivoklátsku.

Tady se v roce 1860 potkali a spřátelili Jindřich Fügner a Dr. Miroslav Tyrš. Oba byli českými vlastenci a často si povídali o budoucnosti českého národa.

Tyršova a Fügnerova myšlenka se zalíbila i dalším českým vlastencům. Po složitých přípravách a jednáních s rakouskými úřady svolali 16. února 1862 do Malypetrova tělocvičného ústavu valnou hromadu, na které byla ustanovena Tělocvičná jednota Pražská. Ta později přijala název Sokol.

Starostou jednoty se stal Jindřich Fügner, místostarostou a později náčelníkem Miroslav Tyrš.

Po vzoru Sokola pražského začaly vznikat další jednoty nejen v Čechách a na Moravě, ale i za hranicemi Zemí koruny české. Sokol se doslova rozletěl do celého světa, až daleko za moře.

Já vím, kde jsme. Jsme na výletě v Divoké Šárce.

Zpočátku, když sokolové ještě neměli vlastní tělocvičnu, chodívali často společně ven za město. Tam se cvičili v pochodu, běhu, skoku, v překonávání překážek, ve šplhu, otužovali se za každého počasí. Cestou si povídali a tak se vzájemně lépe poznávali, zpívali si do pochodu, poznávali nová místa. Někdy putovali hodně daleko, třeba až na horu Říp. Zvědaví místní lidé je se zájmem sledovali, takže to vlastně byla taková reklama pro celý spolek.

A protože sokol nechodí, ale létá, zavedl Dr. Tyrš pro tyto akce název výlet.

Názvosloví

Aby si cvičitelé se svými cvičenci při cvičení rozuměli, musí být všechny cviky a úkony nějak pojmenovány, popsány, případně i nakresleny. Takovému popisu se říká názvosloví. Pro potřeby Sokola vypracoval české názvosloví bratr Tyrš. Pod názvem Základové tělocviku bylo vydáno již v roce 1863. Je tak dokonalé, že ho používáme dodnes, jenom bylo trochu přizpůsobeno modernímu jazyku. Díky tomuto názvosloví můžeme např. nacvičit sletovou skladbu tak, že všichni cvičenci na stadionu cvičí předepsané cviky naprosto stejně.

V lednu 1871 začal M. Tyrš vydávat časopis Sokol. Hned na úvod prvního čísla je článek s názvem Náš úkol, směr a cíl. M. Tyrš v něm vysvětluje, jaký je úkol Sokola, čeho by měl dosáhnout a jak to bylo možné udělat. Myšlenky v této stati jsou tak moudré a stále platné, že z nich vychází i současný program Sokola.

M. Tyrš se věnoval také olympijské myšlence (stať Hod olympický) - o celé čtvrtstoletí dříve, než zakladatel novodobých olympijských her Pierre de Coubertin.

Tradici výletů Sokol stále udržuje. Pobyt v přírodě patří do programu odboru všestrannosti.

Zájemci o tuto činnost, zejména děti, se učí přírodu poznávat, žít a hrát si v ní a přitom ji nepoškozovat. Každý rok si své znalosti mohou porovnat v Zálesáckém závodě zdatnosti. O prázdninách jednoty pořádají letní i zimní tábory.

V některých jednotách jsou také turistické oddíly, které organizují vycházky, výlety i zájezdy.

Jindřich Fügner

Dr. Miroslav Tyrš

Dr. Eduard Grégr - český novinář a politik, nakladatel Národních listů

První sokolský prapor. Namaloval jej na hedvábí Josef Mánes a byl to dar českých žen a dívek.

Vrchol žerdě je zakončen stříbrným sokolem a emblémem.

Matkou praporu byla česká spisovatelka

Karolína Světlá, která pronesla slavnostní projev o poslání Sokola.

„Jen v těle zdravém a silném přebývá duch zdravý a jen z ducha zdravého prýští se ono blahodárné světlo, ježto budí v národě zárodky budoucnosti blahé.“

Marie Riegrová (dcera Fr. Palackého) - filantropka, byla aktivní v dobročinných a vzdělávacích spolcích v Praze (Americký klub dam, ...)

Josef Mánes - český malíř, autor praporu.

Renátka Fügnerová

Když dospěla, provdala se za M. Tyrše a stala se z ní významná sokolská pracovnice a spisovatelka v oboru národopisu. Podílela se na výstavách a vzniku sokolského muzea. Zasloužila se o rozvoj dívčího školství. Po smrti M. Tyrše utřídila jeho spisy, stala se "strážkyní" jeho díla.

Kateřina Fügnerová

- spoluzakladatelka Tělocvičného spolku paní a dívek, bojovnice za práva žen.

Julius Grégr - spoluzakladatel a spoluvlastník deníku Národní listy, bratr Eduarda Grégra.

Jan Evangelista Purkyně - přírodovědec, básník a filozof.

Proč tady nejsou žádné sestry?

Zeptáme se br. Tyrše, kde jsou.

Z počátku v Sokole cvičili jenom muži. Říkalo se, že pro dámy se cvičení nehodí, přesto nám v Sokole se vším pomáhaly. A já jsem říkal, že by měly i cvičit. Trvalo to ale skoro 7 let, než si v roce 1869 založily Tělocvičný spolek paní a dívek pražských. Vedla je sestra Klementýna (Klemeňa) Hanušová. Všechno jsem ji naučil a ona pak cvičení přizpůsobila pro ženy a děvčata. Stala se první náčelnicí. Brzy začaly ženské odbory vznikat i v dalších sokolských jednotách.

Klemeňa Hanušová (1845-1918) prosazovala, aby všechny děti cvičily také ve škole. Napsala k tomu i několik příruček, podle kterých členky spolku vyučovaly tělocvik ve školách."Cvičení s hudbou neb zpěvem provázená tvoří nejkrásnější druh cvičení prostných. Vliv jejich je nepopiratelně zušlechťující a povznášející. " Klemeňa Hanušová, 1872

Hlavní síň (dnes Fügnerův sál) sokolovny v Žitné ulici. Začalo se zde cvičit 9. 12. 1863.

Jakou funkci zastával v Sokole Dr. Miroslav Tyrš?

pokladník

Ale no tak! Starostou byl přece Jindřich Fügner.

Kdepak, zkus to znovu!

Josef Lada

Mikoláš Aleš

Josef Mánes

Prapor sokola pražského navrhl:

Kdepak! Vždyť jsem ještě ani nebyl na světě.

Pro Sokoly jsem maloval, ale až později.

Správně!

první sokolská cvičitelka

dcera J. Fügnera

manželka M. Tyrše

To určitě ne! Zkus to znovu.

Kdepak. Jindřichovi se líbila jiná.

"Ze všech cvičenek je nejlepší, cvičí pěkně a má dost inteligence a vzdělání, aby pochopila, co vedoucí ženského tělocviku má vědět.“

M. Tyrš o Klemeně Hanušové, kterou si vychoval jako první cvičitelku roku 1869 nově založeného Tělocvičného spolku paní a dívek pražských.

Zpětně se o ní často píše jako o první náčelnici.

Ustavující valná hromada Tělocvičné jednoty Pražské proběhla:

16. 2. 1862

16. 2. 1852

16. 2. 1882

Kdepak! Příliš pozdě.

Vedle, jak ta jedle!

„§ 1. Účelem jednoty jest, aby se pěstoval tělocvik společným cvičením, společnými výlety, zpěvem a šermováním. § 2. Jednota skládá se ze 1. zakladatelů, 2. činných údů, 3. ze žáků.“ Paragraf osm říkal, že „jednací řeč je česká“, paragraf devět „znak jednoty jest sokol v letu.“

Pojmenování Sokol byl přijat až 13. listopadu 1864.

Stanovy Tělocvičné jednoty byly srozumitelné a poměrně stručné:

Co znamená slovo „kalokagathia“?

spojení krásy těla a duše

krásu lidského těla

krásu přírody

Špatně, na něco jsi zapomněl/a.

To se ti trochu nepovedlo!

Starořecké slovo „kalokagathia“ můžeme přeložit pomocí dvou přídavných jmen – „krásný“ (kalos) a „dobrý“ (agathos).

Každý spolek má své symboly a své zvyky.

Bratře!

TUŽME SE!

Sokolský znak

ukrývá v sobě název Sokol. Jeho podoba se

v průběhu historie měnila.

Prapory:

Sokolské jednoty a župy se při slavnostních příležitostech prezentují svými slavnostními prapory. Některé jsou velmi staré. Se všemi prapory se zachází s velikou úctou. Praporečník musí mít bílé rukavice a čestná stráž, která prapor doprovází je ozbrojená šavlemi.

Sokolský odznak "Na stráž!" od jednoho z významných představitelů českého sochařství Stanislava Suchardy byl zaveden k užívání po V. všesokolském sletu v roce 1907. Postupně se stal nejrozšířenějším spolkovým odznakem. Nosit jej mohli dospělí členové po složení sokolského slibu.

Sokol

je symbolem síly, rychlosti, cti a čestného boje. Symbolem sokolského ideálu.

Přijetí tohoto symbolu bylo mimo jiné také projevem sympatie s osvobozeneckým bojem jihoslovanů, kteří své hrdiny nazývali sokoly.

Sokolský kroj

Mužský kroj od roku 1862, kdy jej navrhnul Josef Mánes prodělal jen malé změny a dodnes ho bratři nosí při slavnostních příležitostech.

S ženským krojem to bylo složitější než

s mužským. Při každém sletu se měnil, protože sestry chtěly jít vždy s módou. Ten, který jako slavnostní používáme dnes, pochází z roku 1948 (XI. slet).

Oslovení:

Sokolové se vzájemně oslovují „sestro a bratře“. Dávají tím najevo, že v Sokole jsou si všichni rovni, mají stejná práva a povinnosti, jsou taková jedna velká rodina.

Pozdrav

Když lidé v Čechách a na Moravě vybírali peníze na Národní divadlo, měli na pokladničkách napsáno „Na zdar Národního divadla“. Z tohoto hesla vznikl pozdrav Nazdar!, kterým se Sokolové zdraví dodnes.

Sokolská vlajka

je stejně jako státní vlajka České republiky tvořena třemi poli bílé, červené a modré barvy. Uvnitř modrého pole je umístěn sokolský znak. Sokolskou vlajku vyvěšujeme při významných a slavnostních příležitostech (státní svátky a významné dny, slety a další akce ČOS). Zacházíme s ní se stejnou úctou, jako s naší státní vlajkou.

"Kdo není duchem

Sokolský kroj je spolkovým stejnokrojem, kterým se sokolové odlišují od členů jiných spolků a organizací. Nosí se při slavnostních příležitostech. Užíváním kroje dává jeho nositel najevo, že se hlásí k sokolským myšlenkám a je na svou příslušnost k Sokolu hrdý.

Sokolský kroj může užívat pouze řádný člen Sokola.

Kroje dorostenek pochází z roku 1926. Žákyně dostaly poslední model kroje v roce 1932. Děvčatům sloužily kroje také jako cvičební úbor.

Sokolští žáci, stejně jako dospělí muži, nosí červenou košili, k ní světlé režné krátké kalhoty a černou čepičku s červeným dýnkem. Chlapci tak původně i cvičili.

Kroj nejstarších chlapců - dorostenců je bílý a přepásaný řemením nazývaným „dohoda“. Navržen byl v roce 1921. Tento kroj dnes téměř nevidíme, zřejmě se žádný nedochoval.

Vzácně můžeme potkat i sestry v „Libuši“ - slavnostním kroji z roku 1926.

K mužskému kroji patří černá čapka s červenou kokardou, se znakem a sokolím pérem a červená košile, která má připomínat Guiseppe Garibaldiho a jeho boj za osvobození a sjednocení Itálie.

vyjadřují myšlenky a hodnoty Sokola. Některá se stala součástí běžné češtiny, některá byla zneužita minulými totalitními režimy (např. Kupředu, zpátky ni krok). Většinu formuloval ve svém díle Náš úkol, směr a cíl M. Tyrš.

Sokolská hesla

"Národové čím jsou menší,

"Buďte věrni sobě, pravdě

oslovení

Výborně!

každý Čech

Já ti to povím.

Jsme na velkém Strahovském stadionu, na kterém se konalo pět všesokolských sletů.

Tolik lidí !

Slet je největší sokolský svátek, je to setkání sokolů z celého světa. Hlavním programem jsou hromadná vystoupení na velkém stadionu. Zahájení sletu probíhá v Národním divadle. Slety doprovází množství sportovních, kulturních a společenských akcí, přehlídky pódiových skladeb, vystoupení sokolských divadelních souborů, hudebních a tanečních skupin, výstavy.

Na IV. všesokolském sletu v roce 1901 poprvé cvičilo 876 žen s kužely. Hlavní vystoupení se konalo dvakrát. Sletových soutěží se zúčastnili i borci z Vídně, Francie, Polska a Slovinska. Na sletovou výstavu zval plakát Mikoláše Alše, průvod 11.000 sokolů končil holdem městu Praze na Staroměstském náměstí.

Proč muži mohou a my ne?

IX. všesokolský slet

Zatím poslední byl XVI. slet. Možná jsi na něm také cvičil(a).

S náčiním jsem si to už zkoušela.

Určitě jste někdy slyšeli jména malířů a sochařů jako Alfons Mucha, Vojtěch Hynais, Karel Svolinský, František Ženíšek, Max Švabinský nebo Stanislav Sucharda. Ze školy znáte básníky a spisovatele J.V. Sládka, Františka Kožíka či Jaroslava Vrchlického.

Na sokolských vystoupeních diváci vždy obdivovali nejen sílu a obratnost cvičenců, ale odnášeli si z nich také umělecký zážitek. Hudbu ke cvičení, texty sokolských písní, plakáty, odznaky, upomínkové předměty, kostýmy pro sletové scény a podobu sletišť vytvářeli naši přední umělci. Mnozí z nich byli členy Sokola.

Návrh kostýmů ke sletové scéně Kde domov můj autora Josefa Weniga.

Také budovy sokoloven navrhovali známí architekti, např. František Krásný, Dušan Jurkovič, František Průša.

Seznámit se s těmito architektonickými skvosty v našich městech a obcích může veřejnost na sokolské akci Noc sokoloven.

V. všesokolský slet - brána na sletiště na Letné - autorem je Ludvík Čížek.

Sletový odznak XVI. všesokolského sletu - autor Jakub Lipavský.

Aby při hromadných skladbách všichni cvičili stejně, musí se něčím řídit. Na prvním sletu rytmus cvičení udával M. Tyrš údery holí, na II. sletu již byla při prostných mužů použita hudba. Zpočátku na sletech hrály ke cvičení živé kapely, ve kterých muselo být opravdu hodně hudebníků, aby je bylo slyšet. Později nastoupily gramofonové desky a elektrické zesilovače.

Sokolské pochody a hudbu ke cvičení skládali nejen hudebníci z řad sokolů, ale také známí skladatelé, jako František Kmoch, Bohuslav Martinů, Jaroslav Křička, Leoš Janáček a další. Nejslavnější skladbou je bezesporu slavnostní pochod V nový život od Josefa Suka, který poprvé zazněl v roce 1920 při cvičení mužů. Úvodní fanfára se zvuky bubnů se stala znělkou používanou při význačných okamžicích. Sokolové při jejich tónech stojí v pozoru jako při hymně.

V ČOS je 1400 sportovních oddílů různých výkonnostních úrovní ve více než 80 sportovních odvětvích. Nejsilnějšími sporty jsou atletika, judo, basketbal, florbal, sportovní gymnastika, stolní tenis, házená a volejbal. Někteří sportovci startovali také na olympijských hrách. Mezi úspěšné sokolské sportovce patří např. vzpěrač Jiří Orság, šermíř Alexander Choupenitch, judista Lukáš Krpálek nebo juniorská atletka Barbora Malíková.

Členové oddílů všestrannosti se mohou zúčastnit těchto soutěží: přebor ČOS

v sokolské všestrannosti (čtyřboj - gymnastika, atletika, plavání a šplh), Teamgym a Zálesácký závod zdatnosti (ZZZ). Každý rok je Přehlídka pódiových skladeb.

I mezi slety mají sokolové spoustu příležitostí se setkávat (např. Sokolgym, ...).

Oddíly sokolské všestrannosti se věnují základům gymnastiky, atletiky, pohybovým, sportovním i netradičním hrám, cvičení s hudbou a náčiním, tanci, zdravotnímu cvičení, pobytu v přírodě a spoustě dalších aktivit.

V Sokole se hraje ochotnické divadlo, působí v něm pěvecké a hudební sbory.

Desítky loutkových souborů přináší radost nejen malým sokolíkům.

V Sokole máme také folklórní soubory a taneční skupiny.

Sokolové byli vždy hrdí, čestní, stateční a vytrvalí. Měli rádi svobodu a naši zem, šli za ni i bojovat. Jsou pro nás vzorem.

Mnoho významných osobností z oblasti kultury, hospodářství i politiky si pokládalo za čest být členy Sokola.

V roce 1914 vypukla velká válka, TGM musel opustit Čechy. Do rakousko-uherské armády museli narukovat a jít bojovat „za císaře pána“ i čeští sokolové. V roce 1915 úřady Sokol rozpustily. Naši krajané ve Francii viděli ve válce příležitost, jak porazit monarchii a vytvořit samostaný český stát. Pařížští sokolové vytvořili „Rotu Nazdar“, po výcviku a přísaze odešli bojovat na frontu.

Ve stejnou dobu vznikla v Rusku Česká družina, ve které působila také řada sokolů. To byl počátek slavných československých legií, které dokázaly obsadit a téměř 2 roky bránit celou transsibiřskou magistrálu.

Marie Provazníková (1890 - 1991)

Náčelnice České obce sokolské, civilním povoláním profesorka tělocviku. Sokolu zasvětila celý život. Zasloužila se o to, že se v Sokole rozšířily závodní hry, atletika, lyžování, bruslení, kanoistika, vodní sporty, putování a táboření. Pořádala kurzy pro cvičitele, psala odborné publikace. Řídila IX., X. a XI. všesokolský slet. V srpnu 1948 vedla družstvo sokolských gymnastek na Olympiádě v Londýně. Děvčata získala zlatou medaili, ale sestra Provazníková se s nimi domů nevrátila. Poslechla varování přátel, že doma, v komunistickém režimu, ji hrozí nebezpečí a emigrovala do USA. Stala se náčelnicí Ústředí československého sokolstva v zahraničí, které udržovalo sokolské tradice v době, kdy je v Československu komunismus potlačoval. Své paměti shrnula v knize To byl Sokol.

JUDr. Josef Scheiner (1861 - 1932)

byl civilním povoláním advokát. Stal se pokračovatelem Tyršova díla. Byl starostou Sokola Pražského, ČOS i Svazu slovanského sokolstva. Podílel se na organizaci 8 sokolských sletů a rozvoji vzdělavatelské práce v Sokole. V době 1. světové války financoval zahraniční činnost T.G. Masaryka.

Pod jeho vedením se 28. října 2018 zapojil Sokol do převzetí moci od rakousko- uherských úřadů.

JUDr. Jindřich Vaníček (1862 - 1934)

Legendární náčelník ČOS. Narodil se v roce vzniku Sokola. Na I. sletu cvičil pod vedením M. Tyrše, na III. sletu už stál na náčelnickém můstku. Řídil i dalších pět sletů, až do roku 1926. Zmodernizoval sokolský tělocvik, zaváděl zejména sportovní disciplíny. V době 1. světové války řídil s dr. Scheinerem ilegální sokolský odboj. Po roce 1918 se br. Vaníček stal přednostou výchovného odboru na ministerstvu národní obrany.

Když byla 28. října 1918, byla vyhlášena Republika československá, bylo třeba v novém státě zajistit bezpečnost a pořádek. O to se postarali sokolové ustanovením jednotek Národní stráže. Velením byl pověřen právě Jindřich Vaníček. Tyto jednotky odzbrojily vojáky rakousko- uherské armády a střežily všechna důležitá místa včetně Pražského hradu.

6. prosince 1918 byla zřízena Hradní stráž, sokoly vystřídali vojáci-legionáři. I dnes je Hradní část součástí Armády České republiky. Se Sokolem spolupracuje, mimo jiné pořádá výcvik nových členů Sokolské stráže - čestné jednotky ČOS.

MUDr. Stanislav Bukovský (1889 - 1942)

lékař

Starosta ČOS a Svazu slovanského sokolstva, funkci převzal roce 1932 po dr. Scheinerovi. Jako lékař byl pověřen náčelnictvem ČOS k vytvoření lékařsko – badatelského odboru.

„Zlatá éra Sokola“ skončila německou okupací Československa. Začala jeho postupná likvidace, která vyvrcholila v noci na 8. října 1941. Při „akci Sokol“ bylo zatčeno 1500 představitelů vedení ČOS, žup a jednot a 11. října byla ČOS rozpuštěna.

Dr. Bukovský byl převezen do Terezína a odtud do vyhlazovacího tábora Osvětim, kde také zahynul.

Alois Hudec (1908 - 1997)

- sportovní gymnasta, olympijský vítěz, několikanásobný mistr a vicemistr světa.

Na olympijských hrách v Berlíně v roce 1936 předvedl na kruzích jako první na světě tzv. rozpor střemhlav a navzdory zaujatým rozhodčím, nacistům i samotnému Adolfu Hitlerovi se stal olympijským vítězem ve cvičení na kruzích.

Další osobnost zkus uhodnout: Tento skvělý gymnasta vybojoval na olympijských hrách v Paříži v roce 1924 pro Československo historicky první zlatou medaili. Tuto medaili získal v disciplíně, kterou už na OH neuvidíš - ve šplhu na laně. Tehdy to ale byl velice prestižní závod. Jeho výkon navíc zůstal dlouho nepřekonán. Na jeho počest pořádá ČOS každý rok závody ve šplhu. Už víš, kdo to je?

František Pecháček (1896 - 1944)

je autorem sletové skladby "Přísaha republice", kterou cvičilo na X. všesokolském sletu v roce 1938 asi 30.000 mužů. Tato skladba byla, a dosud je, jedním z nejsilnějších momentů sokolských sletů.

Samotný František Pecháček byl mužem představujícím vzor sokolských ideálů. Od dětství cvičil v Sokole, později se stal cvičitelem dorostu a mužů. Po 1. světové válce vstoupil do československé armády, stal se poddůstojníkem a vedl školu pro výcvik tělesné zdatnosti armády. Současně byl i cvičitelem karlínského Sokola, byl členem závodního družstva Československé obce sokolské, s nímž dosáhl řady mezinárodních úspěchů.

Po okupaci českých zemí německou armádou se zapojil i se svou ženou do odboje, stal se členem ilegální organizace Obec sokolská v odboji, v níž zastával funkci zemského velitele pro Čechy. Podílel se na ukrývání parašutistů z Velké Británie i na přípravách atentátu na Heydricha. Po zatčení statečně odolával mučení. Jeho manželka Emílie byla zavražděna 26. ledna 1943 v Mauthausenu. František Pecháček zemřel na stejném místě

3. února 1944.

8. října si sokolové připínají na oděv červenou kokardu se sokolským znakem a děti večer pouští na řekách osvětlené lodičky. Na radnicích měst a obcí se vyvěšují sokolské vlajky.

8. říjen - Památný den sokolstva

je poctou všem členům a členkám Sokola, kteří během téměř 160 let existence našeho spolku obětovali své životy v boji za samostatnost, svobodu a demokracii.

Datum 8. října bylo zvoleno jako připomínka tragických událostí v roce 1941. Od roku 2019 se Památný den sokolstva připomíná i jako významný den ČR.

„Sbohem, bratři, vím, že jdu na smrt, ale nebojím se jí. Statečný muž umře jednou, jen zbabělci umírají stokrát. Umřu s klidem, protože vím, že naše oběti nebyly marné.“

Poslední slova Františka Pecháčka pronesená ke spoluvězňům.

Večer sokolských světel, jako součást Památného dne sokolstva, navrhla ses. Jarina Žitná, náčelnice ČOS v letech 1991-2010.

Sokolové v domácím odboji.

Ihned po okupaci vznikla na území českých zemí ilegální síť odbojových skupin Obec sokolská v odboji v čele s náčelníkem ČOS Augustinem Pechlátem. Sahala od ústředí ČOS přes župy až do jednot. Nacisté považovali sokoly za největší nepřátele říše, a tak hned po nástupu Reinharda Heydricha do funkce protektora (27. září 1941) začala vlna zatýkání a poprav. Již 30. září byl popraven br. Pechlát, br. Groh a další příslušníci odboje.

Sokolové v zahraničním odboji.

Sokolové, kterým se podařilo včas uprchnout z území protektorátu, založili v Paříži Sokolskou župu zahraniční. Další centrum zahraničního odboje vzniklo v Londýně, kde sídlila naše exilová vláda. Členem župy byl i prezident E. Beneš.

Sokolové za osvobození naší země statečně bojovali na všech frontách 2. světové války, mnozí tam položili své životy.

Ani krutost nacistů po událostech 8. října 1941 sokoly nezlomila. Vznikla nová odbojová organizace s názvem „Jindra“. Její členové se zapojili do přípravy atentátu na R. Heydricha, který by se bez nich nikdy nemohl uskutečnit. Celé sokolské rodiny, přestože věděly, jaké nebezpečí jim hrozí, se do pomoci parašutistům zapojily. Po atentátu nastala další vlna zatýkání. V letech 1939-1945 nacisté uvěznili 11 611 sokolů, 1212 popravili a 2176 ve věznicích a koncentračních táborech zemřelo. Jména popravených a v koncentračních táborech umučených sokolů připomínají pamětní desky, nejen na našich sokolovnách.

Po válce to chvíli vypadalo, že bude zase dobře. ČOS ihned obnovila svou činnost a začala připravovat XI. Všesokolský slet. Ale přišel únor 1948 a moc ve státě převzali komunisté. Slet se přesto konal a byl to největší slet v historii Sokola. Současně to byl také největší projev nesouhlasu s komunistickou diktaturou, který nezůstal bez následků. Již v průběhu sletu došlo k zatýkání nejaktivnějších sokolů. Po sletu byly do žup a jednot nasazeny akční výbory, které měly zajistit vliv vládnoucí komunistické strany. Kdo se nepodřídil, musel Sokol opustit. Kdo projevil nesouhlas, toho čekalo pronásledování, věznění, trestné pracovní tábory. V roce 1952 byl Sokol zrušen, v r. 1957 vznikl Československý svaz tělesné výchovy a sportu. Dlouhých 40 let se nemohlo o Sokole mluvit.

Abyste tomu rozumněli, tady to máme v řeči 21. století.

Určitě jsou. Třeba cvičitelé, kteří vám obětavě věnují svůj volný čas, nebo ti, co se zapojili do akce Sokolská kapka krve. A našli by se

Sokol přináší sport pro každého bez rozdílu věku a příjmu. Rozvíjí tělesnou zdatnost svých členů i ostatních. Pohyb považuje za součást zdravého životního stylu. Lidem pomáhá nacházet v pohybu radost.

Sokol je vlastenecký v nejlepším slova smyslu. Své členy vede k lásce k rodné zemi a k úctě k duchovnímu dědictví našeho národa. Sokolové jsou hrdými, angažovanými občany své země, České republiky.

Sokol je místem setkávání a společné činnosti. Sokolové jsou aktivní silou ve své obci, hybatelem sportovních a kulturních aktivit. Sokolové jsou hrdi na svou vlastní tradici, kterou drží v úctě.

Sokol usiluje o celkový rozvoj osobnosti člověka. Vede své členy k čestnému a spravedlivému jednání, k aktivitě, samostatnosti a nápomocnosti. Sokolským ideálem je člověk silný tělem i duchem.

Sokol je otevřený všem, kdo věří v sokolské hodnoty. Vede své členy ke skromnosti,

Jaký by měl být správný sokol?

Správný sokol ctí sokolské zásady :

A jsou v Sokole ještě hrdinové?

Milada Malá

Od dětství cvičil v Sokole. Po onemocnění obrnou dlouho kulhal. Aby se vyrovnal ostatním dětem, cvičil na nářadí. Svou pílí a vytrvalostí se vypracoval mezi nejlepší sportovce. Zúčastnil asi padesáti nejvýznamnějších závodů, z nichž 27 vyhrál. Po válce si při jednom vystoupení zlomil po dopadu na tvrdou podlahu obě nohy, musel se znovu učit chodit, ale po několika měsících opět závodil. Vyhrál v New Yorku mezistátní utkání Československo–Amerika, reprezentoval v Dánsku, Kanadě a dalších zemích. Definitivně se závoděním skončil v roce 1947, kdy mu bylo 39 let.

Po okupaci naší republiky nacisty se zapojil do odbojové organizace Jindra jako vedoucí odbojové skupiny v Brně. Počátkem roku 1944 byl zatčen gestapem. Na následky věznění v koncentračním táboře zemřel krátce po osvobození v roce 1945.

Jan Gajdoš

Tomáš Garrique Masaryk

Která náčelnice vedla ČOS v letech 1991-2010

Civilním povolání byla učitelka, celý život se věnovala Sokolu. Byla dlouholetou náčelnicí obnovené ČOS a Světového sokolstva. Řídila všesokolské slety v letech 1994, 2000 a 2006. Byla autorkou mnoha hromadných skladeb (nejznámější a nejúspěšnější skladba Poupata pro Spartakiádu 1985). Po roce 2010 byla jmenována čestnou náčelnicí ČOS. Až do konce svého života byla velmi tvůrčí - psala a vydávala časopis Souzvuky, stále tvořila pohybové skladby. Poslední skladbou je hromadná skladba Spějme dál určená pro SOKOLGYM 2021.

je současnou starostkou České obce sokolské. Je první ženou v historii, která vede Sokol. Zvolena byla v roce 2011.

V 11 letech mu byla po autonehodě amputována pravá noha pod kolenem. Chtěl se ale vyrovnat svým zdravým spolužákům a zvládnout totéž co oni.

Hesla získaná v průběhu hry, nezapomeň, za chvíli je použiješ.

Které dílo Miroslav Tyrš nenapsal?

Posvič si baterkou a klikni na správnou odpověď.

Hod olympický

Základové tělocviku

Náš úkol, směr a cíl

Cvičení sokolská

Kde se konal I. všesokolský slet?

Na Strahově - na stadionu Evžena Rošického.

Na velkém strahovském stadioně.

Posvič si baterkou a klikni na správnou odpověď.

V Praze na Edenu.

Správně!

Co nepatří mezi tělocvičné nářadí?

Posviť si baterkou a klikni na správnou odpověď.

Švédská bedna

Kůň

Bradla

Gymnastická

Žebřiny

Správně!

Koza

Odrazový můstek

Co není součástí Sokola?

Posviť si baterkou

Odbor sportu ČOS

Vzdělavatelský odbor

Ústřední škola ČOS

Český olympijský výbor

Odbor všestrannosti

Správně!

Kdo řekl "Nebát se a nekrást"?

Posviť si baterkou

Tomáš Garrique Masaryk

Správně!

JUDr. Jan Podlipný

Chyba!

Zkus to znovu.

Pro starší, pokročilé a lačné dalších informací:

Doufáme, že se Ti hra líbila. Pokud ještě nejsi sokol nebo sokolka, určitě ve Tvém okolí najdeš nějakou sokolskou jednotu, kde Tě rádi uvítají. Přivést do Sokola můžeš i své kamarády, rodiče nebo sourozence. Pamatuj, že v Sokole vždy najdeš spoustu kamarádů a že se může stát Tvou druhou rodinou.

Kozáková Z.(1998): Praha, pohyb, sokol. ÚŠ ČOS, Praha.

Kozáková Z.(1994): Sokolské slety 1882-1948. Praha, Orbis.

Rámišová Š.(2018): S hrdostí nošený. Praha, Národní muzeum.

Waic M.(2012): Byli jsme a budem. Agentura Leman, Praha.

Sborník z výstavy Pod křídly sokola.

Vzdělavatelské listy.

Archiv ČOS

internet

JUDr. Jan Podlipný (1848–1914) byl starostou České obce sokolské 1889–1906, primátorem města Prahy 1897–1900 a poslancem Zemského sněmu. Jeho zásluhou uskutečnilo sokolstvo řadu zájezdů do zahraničí, čímž si "otevřelo okno do světa".